Большой чешский словарь. Слово: přízvuk
A Á B C Č D Ď E É Ě F G H Ch I Í J K L M N Ň O Ó P Q R Ř S Š T Ť U Ú Ů V W X Y Ý Z Ž přízvuk6, -u m 1. jaz.
ударе́ние s;
slovní přízvuk — ударе́ние в сло́ве n. сло́ва, слове́сное ударе́ние;
větný přízvuk — ударе́ние предложе́ния, логи́ческое n. фра́зовое ударе́ние;
hlavní, vedlejší přízvuk — гла́вное, побо́чное ударе́ние;
označovat n. dávat přízvuk — ста́вить ударе́ние; hud. акце́нт m;
přen. (ironický)
тон m.
2. (německý, francouzský, nářeční ap.)
произноше́ние s,
акце́нт m;
вы́говор m;
mluvit s cizím přízvukem — говори́ть с иностра́нным акце́нтом
