Большой чешский словарь. Слово: vol||ati
A Á B C Č D Ď E É Ě F G H Ch I Í J K L M N Ň O Ó P Q R Ř S Š T Ť U Ú Ů V W X Y Ý Z Ž vol||ati392, -ám nedok. 1. co na koho
крича́тьII
что кому́;
volali na sebe (přes pole ap.) — они́ перекри́кивались
() koho, na koho (na děti, na psa ap.)
звать*I, hovor.
оклика́тьI
кого́; (žáka k tabuli)
вызыва́тьI
кого́;
volat za svědka — призыва́тьI n. брать*I в свиде́тели;
volat doktora, pohotovost — вызыва́ть врача́, ско́рую по́мощь
() volat do boje — призыва́тьI к борьбе́, поднима́тьI на борьбу́;
volat do zbraně — призыва́ть к ору́жию;
přen. povinnost ho volá — долг призыва́ет его́
[] do nebe volající (případ) — вопию́щий;
hlas volajícího na poušti bibl. — глас вопию́щего в пусты́не kniž.
2. koho, komu (telefonem)
звони́тьII (по телефо́ну)
кому́.
3. po čem (po nápravě ap.)
тре́бовать*I
чего́ () volat k odpovědnosti — привлека́тьI к отве́тственности; тре́бовать к отве́ту; взы́скиватьI с кого́;
volat k soudu n. před soud — вызыва́тьI n. тре́бовать в суд
()volat o pomoc — проси́ть*II по́мощи, звать*I на по́мощь;
volat na pomoc — звать n. призыва́тьI на по́мощь, též přen.;
volat o pomstu — призыва́ть n. kniž. взыва́тьI к ме́сти
{} jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá přísloví — как ау́кнется, так и откли́кнется