Большой чешский словарь. Слово: přím||ý
A Á B C Č D Ď E É Ě F G H Ch I Í J K L M N Ň O Ó P Q R Ř S Š T Ť U Ú Ů V W X Y Ý Z Ž přím||ý264(2) 1. (čára, cesta, směr ap.)
прямо́й;
přímá postava — пряма́я n. стро́йная фигу́ра;
přímé držení těla — пряма́я оса́нка
() přímý úhel geom. — развёрнутый у́гол;
přímý směr! sport., voj. — пря́мо!;
dopr. přímé spojení — прямо́е сообще́ние;
přímý vůz, vlak — ваго́н, по́езд прямо́го сообще́ния.
2. (souvislost, účast ap.)
прямо́й,
непосре́дственный;
přímý styk — пряма́я n. непосре́дственная связь;
přímé nebezpečí — пряма́я n. непосре́дственная опа́сность;
přímé zprávy — сообще́ния очеви́дцев;
(účastník, viník ap.)
непосре́дственный,
прямо́й;
přímý potomek — прямо́й пото́мок;
přímý představený — непосре́дственный нача́льник
() přímý přenos (televizní) tech. — пряма́я переда́ча;
mat. přímá závislost — пряма́я зави́симость;
přímá úměrnost — пряма́я пропорциона́льность;
přímý důkaz filos. — прямо́е доказа́тельство;
jaz. přímá řeč — пряма́я речь;
přímá otázka — прямо́й вопро́с;
přímý předmět — прямо́е дополне́ние;
přímý pád — прямо́й паде́ж;
polit. přímé volby — прямы́е вы́боры;
přímé hlasování — прямо́е голосова́ние.
3. (člověk, povaha ap.)
прямо́й,
открове́нный,
непосре́дственный;
прямоду́шный; (jednání, odpověď ap.)
прямо́й,
открове́нный
