Большой чешский словарь. Слово: pokřik
A Á B C Č D Ď E É Ě F G H Ch I Í J K L M N Ň O Ó P Q R Ř S Š T Ť U Ú Ů V W X Y Ý Z Ž pokřik6, -u m
крик m;
bojovný, válečný pokřik — клич m, во́зглас m;
strhnout pokřik — подня́ть крик;
přen. (válečných štváčů ap.) hanl.
вой m,
вопль m
