Большой чешский словарь. Слово: div||ý
A Á B C Č D Ď E É Ě F G H Ch I Í J K L M N Ň O Ó P Q R Ř S Š T Ť U Ú Ů V W X Y Ý Z Ž div||ý264(2) 1. (zvěř)
ди́кий;
pohád. divý muž — ле́ший m, лесови́к m;
divá žena n. žínka — totéž co divoženka.
2. (proud, vichřice ap.)
бу́йный,
неи́стовый,
свире́пый,
стра́шный;
běhal sem tam jako divý — он мета́лся как бе́шеный n. как угоре́лый n. как шально́й.
3. často ve spoj.
celý divý po čem, kom, do čeho, koho (po divadle ap.) ob. expr. — (пря́мо) одержи́мый чем spis.;
je do práce celý divý — он рабо́тает как одержи́мый;
je na děvčata n. po děvčatech celý divý — он с ума́ схо́дит по де́вушкам