Большой чешский словарь. Слово: odčin||iti

A Á B C Č D Ď E É Ě F G H Ch I Í J K L M N Ň O Ó P Q R Ř S Š T Ť U Ú Ů V W X Y Ý Z Ž

odčin||iti³⁵⁶,-ím dok. (vinu, hřích) искупи́ть*II; (chybu, křivdu ap.) испра́вить*II; (škodu) возмести́ть*II, вознагради́ть*II;

odčinit porážku (ve sportovním utkání) — взять*I рева́нш, hovor. отыгра́тьсяI