Большой чешский словарь. Слово: počín||ati
A Á B C Č D Ď E É Ě F G H Ch I Í J K L M N Ň O Ó P Q R Ř S Š T Ť U Ú Ů V W X Y Ý Z Ž počín||ati392, -ám nedok. poněk. kniž.
1. co, s čím (novou práci, hovor, s výstavbou ap.)
начина́тьI
что,
приступа́тьI к чему́; s inf. (pracovat ap.)
начина́ть s inf.
() bez předm.
počínat (se) (o soudu, o představení ap.) — начина́тьсяI
() ve funkci předl. počínajíc, počínaje od čeho n. čím (od neděle, zítřkem ap.) — начина́я от n. с чего́.
2.
počínat si (energicky ap.) — де́йствовать*I, поступа́тьI; (přirozeně ap.) вести́*I себя́, держа́ться*II;
nepočínal jsem si správně — я поступа́л непра́вильно, я вёл себя́ непра́вильно;
počínat si jako blázen — вести́ себя́ как сумасше́дший