trosk||a130, -y ž 1. často těž v mn. trosky (havarovaného auta, letadla ap.) обло́мки m mn. ()
jen v mn. trosky (hradu, domu po bombardování) — разва́лины ž mn., руи́ны ž mn., též přen. (říše, bývalé slávy ap.); ležet v troskách — лежа́ть в разва́линах; obrátit co v trosky — преврати́ть что в разва́лины.