Большой чешский словарь. Слово: fous
A Á B C Č D Ď E É Ě F G H Ch I Í J K L M N Ň O Ó P Q R Ř S Š T Ť U Ú Ů V W X Y Ý Z Ž fous1, -u m ob.
1.
во́лос m,
волосо́к m spis.
() zprav. v mn. fousy (pod nosem)
усы́ m mn. spis.; (na bradě)
борода́ ž spis.
[]všechno klaplo na fous — всё вы́шло тю́телька в тю́тельку;
o fous — чу́точку;
mumlat si do fousů — бормота́ть себе́ под но́с;
smát se pod fousy — смея́ться в усы́;
nejde mu to pod fousy — э́то не по нём, э́то ему́ не по душе́.
2. (obilí)
ость ž spis.