Большой чешский словарь. Слово: připust||iti

A Á B C Č D Ď E É Ě F G H Ch I Í J K L M N Ň O Ó P Q R Ř S Š T Ť U Ú Ů V W X Y Ý Z Ž

připust||iti³⁵⁶, -ím dok. 1. koho k čemu, kam (nového zaměstnance k důležité práci ap.) допусти́ть*II кого́ к чему́, куда́;

připustit koho ke zkoušce — допусти́ть кого́ к экза́мену

()
(dobytek) zeměd. припусти́ть*II, случи́тьII
[]

nepřipustit koho ke slovu — не дать* сказа́ть сло́во n. сло́ва кому́;
připustit si koho k tělu — позво́литьII кому́ сесть себе́ на ше́ю.

2. (možnost, různá řešení otázky ap.) допусти́ть*II;

připustit odchylný názor — допусти́ть ину́ю то́чку зре́ния;
to nemohu připustit — (я) не могу́ э́того допусти́ть;
nepřipustil, aby o tom mluvila — он не позво́лил ей об э́том говори́ть.

3. co, čeho (do vany vodu, vody ap.) доба́вить*II; доли́ть*I, подли́ть*I что, чего́;
připustiti se trp.