Большой чешский словарь. Слово: rod
A Á B C Č D Ď E É Ě F G H Ch I Í J K L M N Ň O Ó P Q R Ř S Š T Ť U Ú Ů V W X Y Ý Z Ž rod16, -u m 1. (starobylý, význačný ap.)
род m; (šlechtický)
род, zast.
фами́лия ž;
panovnický rod — ца́рствующий дом, дина́стия ž;
vznešeného rodu — родови́тый;
lidský rod — род челове́ческий n. людско́й;
je rodem Čech — он по происхожде́нию чех, он ро́дом чех;
to je rodem — э́то у него́ от рожде́ния;
to je u nich v rodě — э́то у них в роду́
() zool., bot.
род m.
2. jaz. (jmenný)
род m;
mluvnický rod — граммати́ческий род;
mužský, ženský, střední rod — мужско́й, же́нский, сре́дний род
() (slovesný)
зало́г m;
činný, trpný rod — действи́тельный, страда́тельный зало́г