Большой чешский словарь. Слово: osamělý
A Á B C Č D Ď E É Ě F G H Ch I Í J K L M N Ň O Ó P Q R Ř S Š T Ť U Ú Ů V W X Y Ý Z Ž osamělý264(1) (stavení, strom na kopci ap.)
одино́кий,
уединённый () (ostrov na moři, místo ap.)
уединённый; (náměstí v noci ap.)
опусте́лый,
безлю́дный ()(člověk ap.)
одино́кий;
vedl osamělý život — он жил одино́ко n. в одино́честве;
cítil se osamělý — он чу́вствовал себя́ одино́ким n. забы́тым