Большой чешский словарь. Слово: slep||ý
A Á B C Č D Ď E É Ě F G H Ch I Í J K L M N Ň O Ó P Q R Ř S Š T Ť U Ú Ů V W X Y Ý Z Ž slep||ý264 1.
слепо́й,
незря́чий;
slepý na jedno oko — слепо́й на оди́н глаз;
slepý od narození — слепо́й от рожде́ния
() přen. čím (žárlivostí, nenávistí ap.)
ослеплённый чем;
slepá poslušnost — слепо́е повинове́ние;
slepá láska — слепа́я любо́вь
[] hrát si na slepou bábu — игра́ть в жму́рки n. в пря́тки.
2. zprav. ve spoj.
slepá ulice — тупи́к m;
slepý náboj — холосто́й заря́д;
slepá kolej želez. — тупи́к m;
stav. slepá zeď — глуха́я стена́;
slepé okno — слепо́е n. глухо́е окно́;
slepé střevo anat. — слепа́я кишка́;
zápal slepého střeva med. — аппендици́т m
[] vehnat do slepé uličky koho — завести́ n. загна́ть в тупи́к кого́;
dostat se do slepé uličky — зайти́ n. попа́сть в тупи́к, оказа́ться в тупике́;
slepý pasažér — безбиле́тный пассажи́р, hovor. за́яц m.
3.
slep||ý124, -ého m
слепо́й m
[] přišel n. dostal se k tomu jako slepý k houslím — a) (bez přičinění) э́то свали́лось на него́ как сне́г на́ голову, b) (nevinně) он попа́л в э́то, как ку́р во́ щи
{} mezi slepými jednooký králem pořek. — у слепы́х и криво́й коро́ль, на безры́бье и ра́к ры́ба
{*}
slepá179, -é ž — слепа́я ž