zmít||ati392, -ám dok. čím (vítr lanem, bouře lodí ap.) швыря́тьI n. броса́тьI что (из стороны́ в сто́рону);
zmítat sebou (v horečce, v poutech ap.) — мета́ться*I; би́ться*I; horečka jím zmítala — он мета́лся в жару́; přen. strach jím zmítá — его́ трясёт от стра́ха neos.; země zmítaná politickými bouřemi — страна́, сотряса́емая полити́ческими бурями