Большой чешский словарь. Слово: čestn||ý
A Á B C Č D Ď E É Ě F G H Ch I Í J K L M N Ň O Ó P Q R Ř S Š T Ť U Ú Ů V W X Y Ý Z Ž čestn||ý264(2) 1. (člověk ap.)
че́стный.
2. ve spoj.
dát čestné slovo — дать че́стное сло́во;
půjčit komu co na čestné slovo — одолжи́ть кому́ что под че́стное сло́во.
3. (jednání ap.)
че́стный;
dosáhnout čeho čestnými prostředky — дости́гнуть чего́ че́стным путём;
čestná výjimka — прия́тное исключе́ние;
čestný soud — суд че́сти.
4. (předsednictvo, předseda, občan, titul)
почётный;
čestné uznání — почётная гра́мота;
čestné místo (na tribuně, u??? stolu) — почётное ме́сто
() čestná stráž voj. — почётный карау́л;
Čestná legie (francouzský řád) — о́рден Почётного Легио́на